Milano Nr.8
Když jsem se na začátku léta dozvěděl o závodě Red Hook, hned jsem zkoušel hledat nějaký informace. Jako první jsem si pomyslel, jaká tam asi může být atmosféra? Do té doby jsem znal jen lokální skate závody, kde se kámoši hecovali k nejlepším trikům, ale kolo? Vždyť se tam vlastně jezdí pořád do kola a není na tom nic zajímavého.
No, ale když jsem viděl několik videíí na youtube, kde byla atmosféra zachycena, tak jsem od toho nemohl odtrhnout oči. Dřív mě kola nějak zvlášť nezajímaly, po shlédnutí RedHooku jsem si říkal, že je to moc rychlý. Celej RedHook závod se jezdí na fixie kolech bez brzd. Závod vzniknul v Brooklynu jako nelegální závod fixie kol a teď už má velkou tradici v globálním měřítku
Závod se kromě Broklynu jezdí také v Londýně, Barceloně a v Miláně. Když jsem viděl milánské datum závodu, říkal jsem si, že by bylo fajn se tam jet podívat, ale přislo mi to takové zbytečné. Až moje Verunka přisla s tím, že bysme tam mohli jet na víkend a v neděli si projít v klidu Milán a užít si víkend. Napsal jsem ještě Radkovi s Kájou, jestli nechtějí jet s námi a hned jsem koupil letenky a zabookoval hotel.
dyž jsme přistáli do Milána, tak jsem si byl vyzvednout akreditaci a pokračovali jsme do “hotelu”. Po pár hodinách jsme se na okruh vrátili a už jsme nasávali pravou noční atmosféru Red Hooku! Když se připravovalo ženské finále, organizátoři pustili fotografy na okruh a v tu chvilku mi přislo, že je na okruhu víc fotografů než závodnic. Závod by rychlý a nám se povedlo párkrát oběhnout okruh a pořídit několik fotek.
Finále žen ovládla Maria Sperotto z Itálie.
Mužské finále následovalo, nejdříve bylo zahřívací kolo, po kterém se jezdci řadili na své pozice. Po odpočítání se závod odstartoval a nabral neuvěřitelnou rychlost.
Když kolem mě hlouček závodníků projel, tak jsem cítil chlad studeného vzduchu, který se vířil za nimi a výrazný byl taky zvuk řetězu. Mužské finále mělo 28 kol a od druhého kola měl jasné favority.
Ivan Cortina a Alessandro Mariani předváděli neuvěřitelný souboj. Každé kolo si měnili svou pozici a oba jeli o půl minuty před peletonem.
Atmosféra houstla! Bouchalo se do bariér, zvonily zvonky a všichni povzbuzovali závodníky.
Když jsem fotil z bariéry, tak jsem cítil, jak jezdci jsou tak na pár milimetrů od mého foťáku, byl to adrenalin.
Po 28 kolech se o vítězi rozhodlo! Stal se jím Ivan Cortino ze Španělska! Bylo opravdu skvělé dívat se, jakou neuvěřitelnou rychlostí dokáže člověk na kole jet.
Průměrná rychlost Cortina byla kolem 46.6 km/h!
Po závodě bylo vyhlášení. Když jsme odcházeli ze závodu, pomyslel jsem si, že bych chtěl fotit i nějaký další ročník. Byl to skvělý zážitek a chtěl bych poděkovat Verunce, Radkovi a Káje, že tam byli se mnou!
K doplnění galerie:
x100t